Představujeme se
Vědecká činnost
Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd ČR se zaměřuje na výzkum vybraných aspektů řecko-římské antiky v celé její tematické šíři (literatura, historie, jazyk, divadlo, dějiny umění) a antického dědictví v pozdějších epochách (rané křesťanství, středověk, raný novověk) se zvláštním zřetelem k recepci antiky v českých zemích (krátké video o nás a o tom, čím se zabýváme, je ke shlédnutí zde).
Vědečtí pracovníci Kabinetu jsou v současnosti členěni do čtyř badatelských týmů:
Oddělení antické kultury a její recepce
Oddělení biblických studií
Oddělení středolatinské lexikografie
Oddělení novolatinských studií
Kromě dlouhodobých a týmových projektů, jakým je například tvorba a vydávání Slovníku středověké latiny v českých zemích (projekt je zaštítěn Akademickou unií v Bruselu), pracují badatelé Kabinetu pro klasická studia na individuálních projektech, jejichž výsledkem jsou odborné publikace, časopisecké studie, edice a překlady textů vydávané u nás i v zahraničí. Shromažďovaná data jsou rovněž zpracovávána ve specializovaných elektronických databázích, jež jsou volně přístupné jak odborné, tak laické veřejnosti. Povaha úkolů vyžaduje interdisciplinární spolupráci s dalšími institucemi, ať už to jsou příbuzně zaměřená oddělení Filosofického ústavu AV ČR (např. Centrum medievistických studií; Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení; Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku) nebo obdobně zaměřená univerzitní pracoviště v ČR (např. Ústav řeckých a latinských studií a Katedra divadelní vědy FF UK v Praze či Ústav klasických studií FF MU v Brně), kde se pracovníci Kabinetu také příležitostně podílejí na výuce přednáškovými cykly a semináři a vedou zde diplomové i dizertační práce. Kromě již zmíněného Slovníku středověké latiny Kabinet spolupracuje na řadě dalších mezinárodních projektů, jakými jsou například Clavis monumentorum litterarum. Regnum Bohemiae či Corpus vasorum antiquorum (koordinováno Akademickou unií v Bruselu), European Network of Research and Documentation of Ancient Greek Drama (koordinováno univerzitou v Athénách) či Archive of Performances of Greek and Roman Drama (koordinuje univerzita v Oxfordu).
Kabinet pro klasická studia vydává dvě odborná periodika: Listy filologické – Folia philologica (vycházejí od roku 1874, dvě dvojčísla ročně), které poskytují prostor filologicky zaměřeným latinským, řeckým a bohemistickým tématům, a mezinárodní časopis Eirene. Studia Graeca et Latina (vychází od roku 1960, jedno dvojčíslo ročně), jenž je věnován studiím o antice a její recepci. Obě periodika jsou zařazena do významných mezinárodních citačních databází (EBSCO, ERIH Plus, JSTOR, SCOPUS, Web of Science).
Pro širší odbornou veřejnost pořádá pracoviště každoročně Letní školu klasických studií. Součástí Kabinetu je rovněž specializovaná knihovna volně přístupná veřejnosti, jejíž fond čítá na 60 000 svazků převážně z oborů klasické filologie, medievistiky, historie, teologie a příbuzných disciplín.
Historie pracoviště
Nynější Kabinet pro klasická studia existuje již více než 60 let. Svou činnost započal pod názvem Kabinet pro studia řecká, římská a latinská 1. ledna 1953 a jeho prvními pracovníky byli členové Komise pro slovník středověké latiny, kterou ve třicátých letech minulého století založil a vedl prof. Bohumil Ryba a jež byla součástí České akademie věd a umění. Na půdě nástupnické Československé akademie věd byl pod prvním ředitelem Kabinetu akademikem Antonínem Salačem okruh bádání rozšířen o klasickou filologii, starověké dějiny, latinskou medievistiku a humanistická studia, po roce 1968 zde našli útočiště i byzantologové. V roce 1990 bylo pracoviště přejmenováno na Ústav pro klasická studia a těžištěm výzkumu se stalo latinské písemnictví a jeho vliv na kulturu a vzdělanost v českých zemích od vzniku české státnosti do konce 18. století; byzantologické oddělení se vrátilo do obnoveného Slovanského ústavu. Poslední změna vyšla vstříc hledání optimální struktury humanitních ústavů Akademie věd: počátkem roku 2004 se ústav stal vědeckým útvarem Filosofického ústavu AV ČR a vrátil se k tradičnímu názvu Kabinet pro klasická studia (KKS).
Více než šedesátiletou historii pracoviště, v jehož čele postupně stáli Antonín Salač, Ladislav Varcl, Jan Janda, Jan Bažant, Martin Svatoš a Jiří Beneš, spoluutvářela řada významných vědeckých osobností. Vedle zakladatele a znalce klasických starožitností Antonína Salače lze připomenout papyrologa Ladislava Varcla, historiky starověku Pavla Olivu a Jana Buriana, epigrafika Ladislava Vidmana, grécisty Jana Jandu, Alenu Frolíkovou a Helenu Kurzovou, středolatinskou lexikografku Danu Martínkovou, medievalisty Anežku Vidmanovou a Pavla Spunara, humanisty Josefa Martínka a Josefa Hejnice, byzantology Růženu Dostálovou, Bohumilu Zástěrovou a Vladimíra Vavřínka či teatroložku Evu Stehlíkovou.
